větné členy

 

podmět - vyjadřuje původce nebo nositele děje, činnosti, stavu nebo vlastnosti   
vyjádřen jakýmkoli slovním druhem   
ptáme se na něj : kdo , co ( 1.p. ) + slovesem   
druhy podmětu:  holý, rozvitý, několikanásobný, někdy  nevyjádřený   

Petr sedí v lavici.  Náš Petr sedí v lavici. 
Petr a Karel sedí v lavici   
Sedí v lavici. (on)   
přísudek - vyjadřuje, co činí podmět, vyjádřen slovesem, ale i jménem, citoslovcem   
ptáme se na něj: co dělá podmět?   
druhy přísudku: holý, rozvitý, několikanásobný,
přísudek slovesný, jmenný se sponou, jmenný beze spony   

Petr sedí v lavici.   
Petr je kuchařem ve školní jídelně.   
Březen - měsíc knihy.   
Myš šup do díry. (vyjádřen citoslovcem) !!

přívlastek - rozvíjí podmět nebo předmět, příslovečné určení
vyjádřen nejčastěji přídavným jménem, ale i jiným slov. druhem
ptáme se na něj : jaký, který, čí ?
druhy přívlastku: shodný, neshodný, holý, rozvitý, několikanásobný, postupně rozvíjející, volný, těsný 
přívl. shodný  bývá před řídícím členem (podstatným jménem)
Malá holka nesla koš do sklepa.
Malá holka nesla velký koš do sklepa.
Malá holka nesla koš do tmavého sklepa.
Malá holka nesla koš do jejich sklepa.
Naše malá holka nesla koš do sklepa.
Naše malá kudrnatá holka nesla koš do sklepa.
Dostala od kluka červené, bílé a žluté růže.

přívl. neshodný bývá za řídícím členem (podstatným jménem):
Malá holka nesla koš s prádlem do sušárny.
Svit měsíce osvětloval bílou silnici.
!!!!!!!!!!!!!!! mezi několikanásobným přívlastkem píšeme čárku, pokud není spojka
mezi postupně rozvíjejícím přívlastkem se čárka nepíše
přístavek - přívlastek vyjádřený podstatným jménem
Mělník, vinařské město, leží na soutoku Vltavy a Labe.
příslovečné určení - rozvíjí přísudek, označuje bližší okolnosti děje : místo, čas, způsob, míru, účel…..
dává se mu přednost před předmětem
vyjádřeno nejčastěji příslovcem, podstatným jménem
ptáme na něj : kde, kam, kdy…..
druhy příslovečného určení : místa, času, způsobu + míry, účelu, příčiny (důvodu), podmínky, 
přípustky, holý, rozvitý, několikanásobný
Jana mluví česky.
Jana mluví dokonale česky.
Jana mluví
dokonale česky  a slovensky.

předmět  - rozvíjí přísudek, vyjadřuje osobu, zvíře, věc, kterou slovesný děj přímo zasahuje   
vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, ale i zájmenem, infinitivem   
ptáme na něj : pádovými otázkami kromě 1.pádu   
druhy předmětu: holý, rozvitý, postupně rozvíjející, několikanásobný   

!!  U rozvitého a postup.rozvitého se pak to určuje jako přívlastek k předmětu   
Koupili jsme lvy.   
Koupili jsme dva lvy.   
Koupili jsme dva roční lvy.   
Koupili jsme
lvy, tygry a opice.   

doplněk - rozvíjí podstatné jméno i sloveso ( Po, Pt, + Př)
určuje vlastnost podstatného jména za určitého děje
vyjádřen nejčastěji přídavným jménem, podstatným jménem, zájmenem, číslovkou, infinitivem, přechodníkem
ptáme se na něj : ve shodě s Po  i  Př - jak, jaký?
druhy doplňku: shodný, neshodný, holý, rozvitý a několikanásobný
Přišli žízniví.
Vyučil se zedníkem.
Jana se vrátila spokojena.
Jana se vrátila velmi spokojena.
Jana se vrátila velmi spokojena a šťastna.
Jako chlapec jsem hrával fotbal.
Zvolili ho za předsedu.
Karel doběhl do cíle druhý.
Zůstala tam sama.
Zahlédl jsem ho utíkat.
Babička seděla na gauči, maje ruce v klíně.
(Babička seděla na gauči, ruce v klíně.)